Zdění a omítání

U většiny staveb se alespoň část konstrukce zdí ze stavebních prvků. Asi nejrozšířenější povrchovou úpravou stěn je pak omítání. Při obou činnostech je značná spotřeba malty. Maltu, směs písku, pojiva, vody a přísad, je možné vyrábět různými způsoby.

Snad už jen u domků stavěných svépomocí se malta míchá z dovezených surovin přímo na stavbě. Malta vyrobená tímto způsobem nemá žádné zaručené charakteristiky, materiály pro výrobu se musí někde skladovat a chránit před povětrnostními vlivy. Pro výrobu je potřeba pracovník k míchacímu zařízení, přípojky vody a elektřiny.

Naopak čerstvá malta přivezená autodomíchávačem na stavbu je rovnou připravená ke zpracování. Na stavbě se skladuje v plastových vanách o obsahu 200 litrů, které se po stavbě rozvezou jednotlivým pracovním četám. Zdící malty mají dobu zpracovatelnosti minimálně 36 hodin a omítkové malty minimálně 16 hodin. Není třeba žádný stálý zábor stavební plochy, přípojky elektřiny ani vody. Pro zdění a omítání platí následující základní pravidla.

Zdění

Čerstvé malty jsou určeny pro zdění běžných zdících prvků ze savých materiálů, například cihel, cihelných bloků (i děrovaných), plynosilikátových tvárnic, betonových bloků z lehčeného kameniva (např. z keramzitu) apod. U čerstvých malt je totiž za účelem prodloužení zpracovatelnosti přidávána zpomalovací přísada, která přestává účinkovat v momentě kontaktu malty se savým materiálem.

Nejsou proto vhodné pro zdění nesavých zdících materiálů – například skleněných tvárnic, dále pro zdění sádrových prvků a pro spojování velkorozměrových prvků (panelů). Třídu malty je nutno volit v souladu s požadavky projektové dokumentace. Teplota okolí i podkladu pro použití čerstvé zdící malty musí být vyšší než +5 ºC.

Omítání

Podklad pod omítku musí být pevný, soudržný, bez prachu a jiných nečistot. Z betonových podkladů musí být odstraněny odformovací prostředky. Při omítání extrémně savých podkladů a při teplém počasí je třeba podklad předem přiměřeně namočit, aby se zamezilo rychlému odsávání vody z malty.

Podklady musí být přiměřeně rovinné, aby tloušťka maltové vrstvy byla pokud možno konstantní. Nerovnoměrné savé podklady (například smíšené zdivo) musí být opatřeny cementovým nebo vápenocementovým postřikem.

Teplota okolí i podkladu pro použití čerstvé omítkové malty musí být vyšší než +5 ºC.

Při omítání klasickým zednickým způsobem je střední tloušťka venkovních omítek 20 mm (minimálně 15 mm) a vnitřních omítek 15 mm (minimálně 10 mm).

Jednovrstvé omítky mohou mít střední tloušťku 10 mm (minimálně 5 mm). Jinou tloušťku omítky musí předepisovat projektová dokumentace.

Před nanesením finální omítkové vrstvy (štuku) je nutno dodržet jednodenní technologickou přestávku na každý milimetr již provedené jádrové omítky, nejméně však 14 dní.