Podlahy – Roznášecí vrstva
Dříve se roznášecí vrstvy prováděly z cementových potěrů. V dnešní době byly cementové potěry z důvodu rychlosti provádění, řádově nižších objemových změn a rychlejšího vysychání ve většině případů nahrazeny potěry na bázi síranu vápenatého. Takovým příkladem je i Anhyment. Mocnost vrstvy potěru závisí na stlačitelnosti pružné mezivrstvy, na její tloušťce, na plošném zatížení a na pevnostní třídě potěru. Obecně platí, že Anhyment by měl mít na pružné mezivrstvě tloušťku alespoň 35 mm. Konkrétní minimální tloušťky potěrů pro jednotlivé případy použití lze najít v technických listech výrobců materiálů . Anhyment se nesmí vyztužovat ocelovými sítěmi. Vyztužení jednak není potřeba vzhledem k výrazně nižšímu smrštění materiálu, ale hlavně je přímo nežádoucí z hlediska vznikající chemické reakce mezi ocelí a síranem vápenatým. V závislosti na použitém typu nášlapné vrstvy musí být dosaženo dostatečné rovinatosti povrchu. U Anhymentu je běžně dosahovaná rovinnost do 2 mm na dvoumetrové lati, splňující požadavky normy ČSN 74 4505, což je dostatečné pro většinu typů nášlapných vrstev. Odpadá tím dodatečné vyrovnávání a stěrkování podlahy.
